S výsadbou by se mělo začít ještě do konce tohoto roku. „Tento týden v sobotu půjdeme vyzvednout uskladněné žaludy a potom by se v nejbližších dnech mělo začít s vysazováním," řekl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Kutnohorské mateřské školy se do projektu zapojily s velkým nadšením. „My se obecně v našich školkách zaměřujeme hodně na tradice, přírodu a ekologii, takže nám tenhle projekt přišel jako skvělá příležitost," doplnila Berková. Děti se tak prý budou moci zúčastnit nějaké konkrétní věci s vědomím, že po nich do budoucna něco zůstane. „Je to zároveň také skvělá praktická forma učení. Již tento pátek 11. prosince máme první informativní schůzku se starostou Martinem Starým a Daliborem Dostálem," prozradila Berková.

Většinu vysazovaných stromů budou tvořit duby. Podle délky aleje budou po třech, šesti nebo devíti dubech prosazeny jasan a hloh. Tyto tři druhy stromů bude na některých místech možné doplnit i dalšími druhy místních dřevin, jako je lípa nebo javor. Děti budou sázet stromy přímo podél cest.

Část žaludů si zasadí do květináčů na zahradě mateřských škol a budou se o ně starat. Vypěstovanými semenáčky pak mohou doplnit stromořadí v místech, kde zasazené stromky nevzejdou nebo časem uschnou.

Zdrojem nových semenáčků budou místní stromy. „V řadě měst rostou cenné, staré duby uprostřed asfaltu nebo dláždění a nemají možnost se přirozeně rozmnožovat. Na podzim jsme proto sbírali žaludy, které skladujeme utříděné tak, aby bylo jasné, od kterého konkrétního stromu plody pocházejí a kde pak porostou jeho potomci," dodává Dalibor Dostál.

Školky i dětské organizace by měli v místě přizvat znalce dřevin. Především proto, aby sázeli skutečně původní druhy stromů a nedocházelo k šíření nepůvodních stromů, jako je například dub bahenní nebo pajasan žláznatý. Stromy budou plnit v krajině důležitou ekologickou roli. Žaludy jsou před zimou zdrojem potravy pro lesní zvěř, plody hlohů zase pochoutkou pro řadu druhů zpěvných ptáků.

Stromy pomáhají zadržovat v krajině vodu, navíc na polních cestách slouží jako větrolamy. Jejich praktické přínosy však nejsou jediným cílem projektu. „Nejde jen o to, že stromy plní pozitivní ekologickou funkci. Jejich prostřednictvím si lidé vytvářejí vztah ke krajině ve svém okolí. Dá se říci, že vracejí krajině duši," dodává Dalibor Dostál.

„Naše společnost se věnuje především návratu velkých kopytníků, jako je zubr nebo divoký kůň, do krajiny. Díky tomu se na nás obrací řada škol a dětských organizací, které nám chtějí s ochranou přírody pomáhat. U velkých kopytníků to ale většinou není možné, proto jsme se snažili pro děti vymyslet takový projekt, do kterého by se mohly zapojit," vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Jedním ze zdrojů inspirace projektu je totiž keltská pověst, podle které se na místech, kde rostl pohromadě dub, jasan a hloh, objevovali skřítci. Druhým inspiračním zdrojem projektu je Hobit a Pán prstenů, kde patří ničení stromů k symbolům zla. Třetím zdrojem je pak kniha Muž, který sázel stromy od francouzského spisovatele Jeana Giona, v níž i malý přínos jediného člověka dokázal změnit bezútěšnou krajinu v krásný kout přírody.