Kliknutím zvětšíteBáňská záchranná služba ho nakonec kvůli bezpečnosti majitelů pozemku před koncem roku musela zajistit železobetonovou deskou. Propad se totiž nachází na soukromé zahradě vedle bývalé radnice.
Práce ještě ale nejsou zdaleka u konce. „Vzhledem k podmáčení terénu a nemožnosti zeminu řádně hutnit je předpoklad, že konečné úpravy terénu budeme provádět ještě během tohoto roku,“ vysvětlil Milan Ferov, vedoucí Báňské záchranné služby Dolní Rožínka, která práce prováděla.
Poprvé hlubokou jámu do podzemí zajišťovali v roce 1981 pracovníci z příbramských Rudných dolů tím, že ji zasypali a zabezpečili betonovou plombou. Ta vydržela dlouhé roky.
Jenže v srpnu roku 2020 přišel přívalový liják, zem se znovu propadla a v červenci o rok později opět. Tehdy se navíc při bagrování zeminy objevila 2 metry hluboká šachta o rozměru 6x3 metry, do které ústilo potrubí. Ukázalo se, že jde o poškozenou jímku na svod odpadů a dešťové vody. Železobeton byl tak poslední možné řešení.
„Vzhledem k opakovaným propadům bylo nezbytné zajistit povrch terénu železobetonovou deskou s dosýpacími šachticemi s poklopy tak, aby již dále nedocházelo k destrukci povrchu,“ upřesnil Milan Ferov.
Majitelka pozemku o komplikacích s propadem půdy mluvit nechtěla, nicméně potvrdila, že problém tu je a trvá už řadu let. Obavy prý nemá, protože podloží by mělo být podle údajů z monitorovacích vrtů stabilní.
Každopádně na Kaňku není tato rodina jediná, kdo má něco podobného za sebou.
„My jme si tím samým prošli před 4 lety, měli jsme to ke všemu přímo pod domem. Tři měsíce v podstatě žijete s báňskou záchranou službou, bylo to dost náročné období,“ vypráví Jana Červená z Osadního výboru Kaňk s tím, že hrozba propadů k tomuto místu patří. „Je to, jak to je, máme za sebou nějakou historickou těžbu a minulost a na ni někdy trochu doplácíme,“ dodává.
To ostatně potvrzuje i starosta města Lukáš Seifert, podle kterého je v oblasti Kaňku vydefinované široké a dlouhé pásmo, které je takovými propady ohrožené i v budoucnu a je zahrnuto v územním plánu. Stejné je to i v samotném městě. „S tím se bude Kutná Hora potýkat vždycky a neznamená to, že když není nějaké místo zmapované, že tam nemůže k propadu dojít,“ vysvětlil starosta.
Zatím k největšímu propadu došlo na Kaňku v říjnu roku 2021, kdy se v lese vytvořil 40 metrů hluboký kráter o rozměru 26 x 15 metrů a odhalil pozůstatky středověkého dolu. Oblast stále sledují monitorovací vrty a čeká se, až ustanou veškeré sesuvy.
Před 10 lety zase lidi vyděsila propadlina v centru města u morového sloupu, u kterého se poškodilo potrubí, musely být uzavřeny přívody vody a domy v okolí se ocitly na suchu.
18
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
