Jiří Louda se narodil 3. října 1920 v Kutné Hoře. Po maturitě na zdejším gymnáziu vstoupil do čs. armády a po německé okupaci odešel v létě 1939 přes Polsko do Francie. Krátce sloužil v Cizinecké legii v Alžírsku, ale po pádu Francie se dostal do Británie. Jako dělostřelec absolvoval poddůstojnickou školu a dobrovolně se přihlásil do speciálního výcviku. V letech 1942 a 1943 měl být v paraskupině Bronze vysazen do protektorátu, k čemuž však kvůli zranění nedošlo, a tak až do června 1945 působil ve Vojenské radiotelegrafické ústředně.

Po návratu do vlasti obdržel Čs. válečný kříž 1939 a byl povýšen do hodnosti kapitána. Po únoru 1948 byl ale penzionován, později zatčen a více než rok bez soudu vězněn. Po propuštění pracoval jako lesní dělník, než našel trvalou práci v olomoucké univerzitní, později vědecké knihovně. V Olomouci se také natrvalo usadil, i když vždy zdůrazňoval vazby na Kutnou Horu.

Jeho celoživotní zálibou se staly heraldika, genealogie a vexilologie, v nichž se vypracoval na nejpřednějšího odborníka. Vedle znaků desítek obcí a měst se stal především autorem státního znaku ČR, standarty prezidenta republiky i znaku Olomouckého kraje. Byl členem zahraničních i českých heraldických společností i akademií a vytvořil řadu publikací, které vyšly doma i v zahraničí.

Po sametové revoluci byl povýšen do hodnosti plukovníka v. v., od prezidenta republiky převzal medaili Za zásluhy, Univerzita Palackého mu udělila čestný doktorát a obdržel Cenu města Olomouce i Cenu Olomouckého kraje. Rodná Kutná Hora, pro niž v roce 1998 vypracoval návrh městského praporu, ho v roce 2006 jmenovala svým čestným občanem. Zemřel 1. září 2015 v Olomouci.

Akce pořádané loni k jeho nedožitým 100. narozeninám narušila pandemie, a proto muselo být odhalení pamětní desky v Kutné Hoře odloženo. Na slavnostní akci byly přítomni nejen členové rodiny J. Loudy a představitelé Kutné Hory, ale také vojenský atašé Velké Británie, představitel města Olomouc a tamní vědecké knihovny, zástupce Armády ČR a to včetně Posádkové hudby Praha.

Adam Plavec