„Věci jsme odnesli pracovnicím Domova Barbora rovnou pod vánoční stromeček a při tom nám pomáhali samotní klienti. Bylo vidět, že z „darů“ mají velkou radost," dodal Josef Treml s tím, že sbírku inicializovala Radka Frýdová.

Vyprávění Radky Frýdové o sbírce

Vlastně nemám žádný velký motiv, žádný zajímavý příběh, proč jsem se do sbírky pustila. Prostě mě napadlo, že bych to chtěla zkusit. Zeptala jsem se v Domově Barbora, zda by o sbírku měli zájem, a pak jsme s paní ředitelkou sestavily seznam vhodných dárků.

Když jsem myšlenku uspořádat sbírku přednesla před dvěma měsíci doma, zaskočila mě reakce mého sedmnáctiletého syna. Nesmál se, neřekl, že je to blbost, neotočil se s nezájmem. Naopak mi vyrazil dech nápadem, že by se do akce mohla zapojit i jejich škola, a že to zkusí navrhnout řediteli. Ten souhlasil, dohodli jsme podrobnosti, vyrobili plakát a otestovali moc sociálních sítí.

Plakáty jsme umístili na FB mezi své přátele a na stránky vztahující se ke Kutné Hoře a čekali, jestli se někdo přidá. Přidala se spousta lidí, ochotných v předvánočním čase udělat radost těm, kdo kráčí životem s nějakým hendikepem.

Sběrné místo na průmyslovce bylo otevřeno každou středu odpoledne a postupně se plnilo knihami, drogerií, kávou a čajem, oblečením a sladkostmi, které jsme předali Domovu Barbora. Chtěla bych moc poděkovat všem, kdo jste do sbírky přispěli.

Moje poděkování patří také panu řediteli zdejší průmyslovky Josefu Tremlovi za ochotu, nadšení a spolupráci, studentovi této školy Davidu Poláčkovi za úžasnou práci na tvorbě plakátu, mému synovi Kubovi J. Kubíkovi za koordinaci ve škole a dámám z Domova Barbora.