Už během úvodní prezentace projektu Moderní Malín zaznívala z publika hlasitá kritika. Když například vedoucí architekt studia Vyšehrad atelier Jiří Smolík řekl, že „tohle je správný přístup pro toto místo“, lidé reagovali stylem „a kdo říká, že je správný“ nebo voláním „rozhodně ne pro Malín“. Chvílemi bouřlivou diskuzi neodvrátily ani precizní nákresy multifunkčních hřišť, horolezecké stěny a množství zeleně včetně biotopu. „Díky té koncentraci do vyšších objemů a minimalizaci zastavěné plochy na požadovaných osmnáct procent vzniká značný rozsah rekreačních ploch a zeleně. To bydlení v parku je velmi nadstandardní,“ popisoval záměr jeho autor Jiří Smolík.

Debata v Malíně byla bouřlivá:

Z představení projektu Marlo KH v Malíně 31. srpna 2023 | Video: Michal Bílek

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a hned první diskutující začal zostra. Nejprve upozornil na riziko související s dvojnásobným nárůstem obyvatel a zmínil, že v Malíně pro ně chybí školka, lékaři i obchody. „Vždyť je to nesmysl, já bych řekl vezměte si ten projekt a běžte s ním někam,“ dodal závěrem, za což sklidil hlasitý potlesk. Majitel společnosti Marlo Martin Louda je ale přesvědčený, že v Malíně žije v současnosti příliš málo lidí a tomu právě odpovídá i neochota města investovat do čtvrti peníze. Poukázal například na to, že bývalá radnice dokonce prodala základní školu, protože do ní neměl kdo chodit. „Pokud se to množství obyvatel v Malíně zvýší, tak i vůle města investovat do veřejné infrastruktury bude větší,“ řekl. Odpovědí mu bylo, že lidí je tu dost.

Domy se zcela vymykají charakteru Malína

Během diskuze se pak asi nejčastěji skloňovala občanská vybavenost, doprava, parkování či podzemní voda. Nicméně tím zásadním, co obyvatelům města vadí od samého začátku nejvíc, je výška třináctipatrových bytových domů. K ní se vyjádřil i městský architekt Petr Janoš prostřednictvím dopisu, který zaslal všem zastupitelům. „Bytové domy budou nejvyššími budovami v Kutné Hoře. Zcela se vymykají charakteru místní části Malín , ale i ostatním částem města. Navržená zástavba nijak nenavazuje na prostorový, urbanistický ani historický kontext místa a města,“ citoval z dopisu všem přítomným zastupitel Ivo Šanc. Přestože v Oslavárně jednoznačně převládali odpůrci stavby, našli se i tací, kteří by naopak moderní čtvrť uvítali.

Z představení projektu Moderní Malín veřejnosti:

Z představení projektu Marlo KH v Malíně | Video: Michal Bílek

Jako třeba Kateřina Koutná, která sice bydlí na druhé straně za mostem, v Malíně ale dva roky provozovala kukuřičné bludiště. „Tohle je strašná příležitost pro mladé lidi. Každý z vás pravděpodobně má dítě, vnouče, které jednou bude chtít být samostatné a kde bude bydlet? Bude bydlet na sídlišti v Kutné Hoře, kde nebude mít možnost jít ven?“ prohlásila Kateřina Koutná. Také přítomný nezávislý odborník na posuzování urbanismu a architektury, kterého si investor pozval, tvrdí, že není důležité si hýčkat pouze to, co tady vzniklo před stovkami let, ale že i současná architektura má právo na to, aby vznikla. 

„Toto jsou občanské stavby které mají svoji architekturu a které dají nějaký výraz tomu jak vypadá budoucnost Kutné Hory. A je to něco na co bych se velmi těšil, protože už z dálky z přijíždějícího vlaku budu vědět, že se blížím do Kutné Hory,“ řekl. Těsně před koncem už poměrně vzrušené debaty dostal slovo i senátor Bohuslav Procházka. Ten na závěr řekl, že Kutná Hora je naprosto výjimečná lokalita a Malín je vlastně matkou Kutné Hory. „U takto výjimečných lokalit se takové věci nedělají,“ konstatoval.

Společnost Marlo sdělila, že je otázkou dnů, kdy bude ke stavbě vydané územní rozhodnutí. Dále předpokládá, že do konce roku 2024 získá i stavební povolení. Začít stavět chce na jaře v roce 2025. 5. září se v Rytířském sále Vlašského dvora uskuteční zasedání zastupitelstva, kterého se rovněž zúčastní zástupci společnosti Marlo.