Martin Louda tak reaguje na vlnu nevole, která se proti chystané výstavbě v kutnohorské městské části Malín zvedla.

Řekněte mi na úvod, jak se stalo, že se v zájmu firmy Marlo ocitla Kutná Hora? 
Protože si myslíme, že Kutná Hora je skvělým místem pro bydlení s jistým potenciálem. Pro nás byl jeden z hlavních důvodů, proč tady investovat fakt, že věříme hromadné dopravě, tady konkrétně vlaku. Z Malína na hlavní nádraží do Prahy to trvá necelou hodinu a jednou bude vlak něco jako rychlá tramvaj s vysokou frekvencí. Hora je to místo, kde lidé budou chtít bydlet.

Co předchází samotnému nákupu pozemků? Předpokládám, že pro vás je podstatné vědět, co na nich můžete stavět. 
Než jsme pozemek pro bytové doby koupili, trvalo to několik měsíců. Ještě předtím jsme si samozřejmě všechno nechali prověřit právně, technicky i architektem a zašli na dotčené orgány státní správy. Ověřovali jsme si, že je pozemek skutečně stavební pro bytové domy, právě proto, abychom věděli, co se tam vůbec může stavět.

close Generální ředitel společnosti Marlo KH Martin Louda info Zdroj: Deník/Michal Bílek zoom_in Generální ředitel společnosti Marlo KH Martin Louda

Kdo rozhoduje o tom, jaká bude finální podoba projektu, respektive jak by měla lokalita vypadat? 
To je práce architekta. My se díváme, kde pozemek je, jak vypadá okolí a uděláme si představu. Poté o tom diskutujeme s architektem, který přináší různé varianty toho, jak by to mohlo vypadat. Je důležité říct, že když jsme to zpracovávali, zpracovávali jsme celou rozvojovou plochu, tedy všechny pozemky v Malíně určené na poli pro zástavbu, včetně autokempu. Ptali jsme se i na územním plánovaní, co si myslí, že by tam mělo vzniknout, co tady chybí. Pokud se bavíme třeba o školce, tu jsme měli už v nulté studii zakreslenou, protože nám bylo jasné, že tu bude potřeba.

Obyvatelé Malína se nechali slyšet, že nejsou proti bytové výstavbě jako takové, ale právě proti její podobě. Proč jste se rozhodli do lokality, kde je převážně zástavba rodinných domků, umístit vysokopodlažní domy? 
Zohledňujeme platný územní plán. Současně v místě vytváříme určité kritické množství lidí, které se musí dostat do lokality, aby mohla fungovat základní občanská vybavenost. V opačném případě to nebude fungovat, stejně jako to nefunguje v Malíně teď. Jsou ale i další aspekty, třeba ekologický, nároky na udržitelnost projektu a to jsou věci, které jsou v tom zohledněné. Proto domy vypadají jak, vypadají. My si každopádně myslíme, že máme naprosto nadstandardní architekturu a urbanismus, který není zvykem nejen v Kutné Hoře, ale i v okolních městech. Přinášíme daleko vyšší kvalitu bydlení.

Představení projektu se uskuteční ve čtvrtek 31. srpna v malínské Oslavárně:

Představa třináctipatrových věžáků v Malíně je místním proti srsti | Video: Jana Adamová

Lidé v Malíně si to ale nemyslí. Pro ně je dominantou gotický kostelík z 9. století, teď by to měly být právě třináctipatrové věžáky? 
To, že máme v projektu navržené šestipodlažní bytové domy, ze kterých jsou vymodelované štíhlé věže, je nejlepším řešením z toho velkého množství variant, které se zvažovaly. Tyto věže stojí osamoceně a neslívají se do jedné velké hmoty. Nepůsobí jako třeba panelové domy na sídlišti Šipší, což je jednolitá hmota.

Rozumím, ale v Malíně nejsou žádné výškové domy a nikdy nebyly… 
Pak je také důležité si uvědomit, kde jsme. Jsme v části, která spadá pod Malín, ale nikdy historicky nebyla zastavěná. Nevede tam žádná uliční síť, není na co navázat. Současně ale navázat na architekturu Malína prakticky nelze. Takže je potřeba udělat něco, co se tomu nebude připodobňovat. Kostelíček je sice nemovitá kulturní památka, ale nemá ani ochranné pásmo, to znamená, že vedle něj můžete postavit cokoli. Je ale za hlavní ulicí a od nás výrazně vzdálený. My se spíš koukáme na to, že dotváříme urbanismus Malína a připojujeme ho ke stanici nádraží, které dál pokračuje do Kutné Hory. Jediná spojka současné doby je silniční most, ten urbanismus tady není dotvořený a my jsme blíž nádraží než centru Malína. A tak je to správně, je to nějaký protipól.

Stojíte si tedy jednoznačně za svým projektem? 
Stojíme si za tím stoprocentně. Architekt dělal zákresy do dálkových pohledů, celé území si obešel, natočil dronem, modeloval ve 3D a ve velkém detailu. Současně si uvědomoval, že jsme na zásadním komunikačním uzlu Kutné Hory, kde máme vlak autobus i silniční dopravu. Stejně tak si byl ale vědom, že je zcela mimo ochranné pásmo historických památek. Přesto dělal zákresy, i když zákresy do dálkových pohledů se dělají právě pro ty budovy v ochranných pásmech, ne pro budovy, které stojí mimo. Ano, v Malíně je chráněná archeologická lokalita, tedy vše co je pod zemí. Ale na to nemá to, co je nad zemí, žádný vliv.

Překvapuje vás, že mají místní obavy z tak masivní výstavby? 
Já se nedivím, že mají obavy. Nejspíš bych je měl taky, kdybych se dozvěděl, že tam má být výstavba investora, o které nic nevím. Možná to byla naše chyba, že jsme projekt neukázali, ale chtěli jsme to udělat, až to bude opravdu jisté a budeme vědět, co chceme stavět.

Věžáky by měly stát v Malíně na poli u nádraží:

Na poli u nádraží v Malíně má vyrůst nová zástavba s věžáky. | Video: Jana Adamová

V Kutné Hoře jste narazili na vlnu nevole ze strany lidí i řady zastupitelů. Máte za sebou mnoho projektů v Česku i na Slovensku, stává se to často, že se obyvatelé proti záměru bouří? 
Je to město od města. Některá města se snaží investory do města dostat, aby tam investovali a přinesli nějakou hodnotu. Některá města jsou neutrální a některá k tomu nemusí být tak vstřícná. Podle toho ale ta města vypadají. Podívejte se třeba na Litomyšl, je to historické město UNESCO a mezi tím je špičková současná architektura. A jde to.

Ve čtvrtek 31. srpna představíte projekt veřejnosti a předpokládá se, že schůzka může být bouřlivá. Jaký z toho máte pocit? 
Pozitivní. Nás zajímají názory lidí, chceme vědět co je trápí. Protože my se o tom chceme bavit. Nejdůležitější je, co tam vznikne v úrovni parteru. Jestli dům bude mít o dvě patra víc nebo míň, život Malíňáků rozhodně neovlivní, ale jestli tam budou sportoviště, občanská vybavenost, je pro lidi nejdůležitější a to že třeba máme podzemní parking to je další přidaná hodnota v tom území. My jim chceme vysvětlit, že tento záměr bude mít i v budoucnu pozitivní efekt na jejich život.

close Věžáky vedle historických kostelů? Nepředstavitelné, říkají místní info Zdroj: Deník/Jana Adamová zoom_in Věžáky vedle historických kostelů? Nepředstavitelné, říkají místní

V té souvislosti mě napadla obava obyvatel o spodní vodu, protože její hladina je tady poměrně vysoko… 
My samozřejmě víme, že je tu určitá hladina vody z průzkumů, které máme k dispozici. Proto je projekt navržený tak, že se odkryje pouze ornice a pod ornicí začínáme stavět směrem nahoru. Jsme v přirozeném dolíku. Je to vlastně takový typ brownfieldu, máme tu nějakou přirozenou ekologickou zátěž, spodní vodu a jsme vedle stanice vlaku. Takže my to nějakým způsobem zkultivujeme a součástí toho bude i kvalitnější a kultivovanější přístup k nádraží. Sledujeme i plány jeho budoucí rekonstrukce a chystáme se vše propojit tak, aby vlak nestál na poli. To bývá běžné v prérii.

Proč jste se rozhodl uspořádat veřejné představení projektu v Oslavárně a ne v Sokolovně, kde je větší kapacita lidí? Na místní to působí tak, že máte obavy z davu. 
Představení projektu připravuje investor. Investor si jako vhodný prostor vybral Oslavárnu v Malíně. Přišlo nám to vhodnější díky zázemí, které tam je, například audiovizuální technika, což sokolovna nenabízí. A někdo doopravdy říká, že se bojíme? Ale my se nebojíme, my říkáme pojďte se s námi bavit. Takže kdo chce přijít, ať přijde ve čtvrtek, my budeme velmi rádi.

Jste přesvědčený, že projekt Moderní Malín postavíte? 
Jsem. Chceme předně zrealizovat celý záměr, to je to důležité. Máme nějakou vizi a chceme ji naplnit. Budeme rádi, pokud se domluvíme s městem a pokud to nepůjde teď, tak věřím tomu, že to půjde za nějakou chvíli. Věříme, že se ukáže, že záměr má nějakou nosnou myšlenku, je správný a není nahodilý. U větších záměrů je výhodou, že vždycky zbývají finanční prostředky i na kvalitní parter a vybavenost, což je jejich výhoda, byť je svým rozsahem nezvyklý na Kutnou Horu.