Jedlé kaštany byly v minulosti na našem území typickou podzimní pochoutkou, která byla prodávána pečená v papírových kornoutech u pouličních stánků. Po druhé světové válce se na ni neprávem zapomnělo. Dnes se pečené kaštany opět dostávají do našich domácností a jsou prodávány v ulicích měst.

Křehké plody s oříškovou příchutí mají velmi široké využití v teplé i studené kuchyni - naslano i nasladko. Před pečením je důležité naříznout špičkou nože slupku, jinak v troubě bouchají. V obchodech jsou běžně k dostání, jsou ale dovezeny z jižní Evropy či Asie a bývají větší než kaštany ze Železných hor.

Zdroj: Youtube

A kde se vlastně u nás vzaly jedlé kaštany? Kaštanovník setý (latinsky Castanea sativa) nebo také kaštanovník jedlý je mohutný opadavý a teplomilný strom. Pochází ze Středomoří, ze severní Afriky a Blízkého východu. První kaštany se ojediněle dostaly do Čech už po roce 1679. Za největším rozšířením jedlých kaštanů stojí majitel nasavrckého panství, kníže Jan Adam Auersperg, který v roce 1774 nechal kaštanovníky přivézt z Itálie.

Díky nadšení jeho zahradníka Oxenhausera byla v Nasavrkách o dva roky později vysázena první kaštanka na ploše téměř dva hektary. Jde o nejvýše položený sad jedlých kaštanů v Evropě. Je to neuvěřitelné, ale ze 125 stromů je deset původních. Největší z nich měří v obvodu kmene přes šest metrů a dosahuje výšky přes pětadvacet metrů.

A právě díky této kaštance se stromy rozšířily po Železných horách až do kutnohorského okresu. Za jejich rozšířením do celého tehdejšího Československa v šedesátých letech minulého století stojí také žáci Základní školy v Nasavrkách. Plody totiž sázeli a vzešlé semenáčky posílali do škol po celé vlasti. Vydělávali si tak na školní pomůcky.

Zdroj: Youtube

Vraťme se ale na Čáslavsko. Rozsáhlé porosty najdeme nad obcemi Brambory u Bílého Podolí a Semtěš. Kromě monokulturní kaštanky můžeme stromy vidět i jako náletové dřeviny. Přímo v Čáslavi byla v minulosti vzrostlá kaštanka. Sad jedlých kaštanů stál na pozemku školního statku střední zemědělské školy, směrem na obec Tupadly. Bohužel byl v devadesátých letech minulého století vykácen, dnes je na jeho místě pole. Několik soliterních stromů, starých od třiceti do čtyřiceti let, roste u zemědělské školy, v Jetelové ulici a u rybníku Homolka.

Ať už jíme kaštany české, nebo dovezené, vychutnejme si jejich oříškovou chuť a vůni a promíchejme je třeba s chutí a vůní svařeného vína. A za okny si může klidně řádit sychravý podzim.