Ano souhlasím až potud, pokud budu uvažovat o přehradě Pařížov, jako jediném možném regulačním nebo ochranném systému na toku Doubravky. Chyba lávky. Rozsah povodně přiměl řadu odpovědných, aby se přijeli podívat. Posuv nastal i v jednání spráce Povodí Labe, jehož jsme součástí. Intenzivně se začalo pracovat na protipovodňových opatřeních pro naši obec a bohužel se začaly slibovat i věci nesplnitelné. Nejprve to měl být „poldr“, který vše vyřeší. Ale údajně velký nepoměr mezi nákladem na vybudování poldru a objemem ochraňovaného majetku v záplavovém území přiměl investora k lacinějšímu řešení. Ohrázkování obce a některé jiné úpravy na toku řeky jako například úprava jezů ve Vrdech a Dolních Bučicích včetně průpichu meandru, prostě napřímení toku řeky ve Zbyslavi mají být tím optimálním řešením pro obec. Obec a tím i občan si možná mohou přát, ale to je asi všechno. Měřítkem není zamezení neustálému podmáčení a zatápění domů, zatápění mnoha hektarů polí, nánosy bahna, hejna komárů, nefunkční jímky a čistírna odpadních vod ne. Měřítkem je objem ochraňovaného majetku a možná i skutečnost,že nejsme Vltava nebo větší město.

Možná, že pravdu mají i Ti, kteří říkají, že od povodně uplynulo již mnoho času. Tím ji ani v nejmenším nepřivolávám. Nezájem je i o osamocenou nemovitost, několik desítek metrů vzdálenou od obydlené části obce. Nezbývá nám, než se držet hesla „lepší vrabec v hrsti.....A aby nebylo vždy vše jednoduché, jsou zde ochranáři přírody. A jim se nelíbí obnova jezu ve Vrdech a realizována nebude, líbí se jim naopak „úprava krajiny“ hrázkami a zídkami kolem obce.Napadá mě,že by možná bylo dobré zregulovat břehy Doubravky kamennou zádlažbou jako na jejím dolním toku, nebo se alespoň v duchu ptám, jaký vztah má tato úprava k ochraně přírody? Obnova jezu byla přislíbena možná jako něco navíc za nerealizaci poldru. Protipovodňovým opatřením úprava jezu prý není (proto jsme financování jeho obnovy zajistili) a my s tím i souhlasíme , ale a to se zase nelíbí občanům. Proč má být řeka v době mimo povodní ve stavu v jakém je nyní-stokou. Nepomohl ani příslib závazku obce, že se bude o jednoduchý karetkový jez starat tak, aby nebyl v žádném případě rušivým elementem v době povodně.

A dále je podmínka rybího přechodu natolik neřešitelnou byť by se její zařazaní do projektu chápalo třeba jako malá odměna obci a hlavně občanům za minulé a hlavně pravidelně se opakující povodně? Myslím si, že těm, kteří o těchto věcech rozhodují, chybí cit, nebo možná lépe, zapomínají, že s jimi v hlídané krajině žijí lidé se svými názory a že krajinotvorba resp. zasáhy lidí do krajiny tu byly dávno před úřady a dodnes se z nich učíme. A v jakém stavu se nachází protipovodňová opatření v dané době? Na tuto odpověď se musíte zeptat na Povodí Labe, které je investorem. Mohu Vám jen říci, že to bude definitivně systém ochrany obce hrázkováním, který je projekčně připraven, ale nic nevíme o zajištění toho nejdůležitějšího-financí! Ptal jste se mě i na vlastní názor, tak tedy krátce. O vrabci už jsem mluvil a někde je i hůř.