VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzpomínky Aleny Šuchmannové: Moje první 'volby' a volby

Kutnohorsko - Bylo mi deset let, když se v roce 1946 konaly první poválečné volby. Pochopitelně dnes nikdo neuvěří, že se desetiletá holka o něco takového mohla zajímat. Ta holka samozřejmě nevěděla, proč se volí a co z toho vyplyne.

12.9.2018
SDÍLEJ:

Volební plakáty různých politických stran na Žižkově v Kutné Hoře.Foto: archiv Aleny Šuchmannové

V malé vesničce, kde jsme tehdy bydleli, každá sebemenší událost zasáhla do poklidného života jejích obyvatel. V té době si lidé ani nepomysleli, že se jednou objeví nějaká televize a obohatí i ukradne jim jejich volný čas.

Najednou tu byly volby, a to první poválečné. V Čechách se volily čtyři strany. Přesné názvy bych mohla opsat z učebnice dějepisu své vnučky, ale pro lidi to stejně byli podle tehdejšího pořadí komunisti, národní socialisti, lidovci a sociální demokrati.

Dětská hra

Vzrušené debaty dospělých se přenesly i na mě. Začala jsem volby brát jako hru. Táta se rozhodl volit sociální demokraty a maminka národní socialisty. Říkalo se, že lidé, kteří chodí do kostela, budou volit lidovce. Od kostela a hřbitova dělila školu, kde jsme bydleli, společná zeď. Byla nízká, a tak mi nikdy neušlo, co se za ní odehrává. Bylo tedy rozhodnuto: Já budu lidovec.

Ve volební nabídce ale zbývala ještě jedna strana. Tu mohl obsadit jen poslední člen naší rodiny - moje malinká sestřička. „Ty budeš komunista“, poručila jsem jí. Nějak ji to pro ni nezvyklé slovo zaujalo, protože pobíhala po bytě a žvatlala: „Já šem komuništa!“ Tím naše rodina pokryla všechny nabízené strany a stala se tedy všestranickou. Tak proběhly mé první „volby“, volby v uvozovkách.

Moje první volby

Ty opravdové první volby mě zastihly v době studií v 50. letech. Všichni studenti, kteří dosáhli osmnácti let, se zařadili před školou do průvodu a za doprovodu místní kapely pochodovali k radnici. V ruce jsme drželi volební lístek a takřka bez zastavení jej vhodili do urny.

Vybírat stejně nebylo z čeho, kandidátka existovala pouze jedna. Ani poprvé, ani pak později jsme si nedovolili k volbám nejít. Za nemocnými přicházeli volební komisaři domů nebo do nemocnice. Účast tedy byla skoro vždy stoprocentní. Proč tedy „skoro vždy“, když účast byla povinná?

Tak stát odplácel

Moje přítelkyně, paní Jitka Seligerová z Čáslavi, mi vyprávěla příběh svého otce. Ten jako důstojník Československé armády po vypuknutí druhé světové války odešel za hranice bojovat za vlast. Maminku odvezli do koncentračního tábora. Čtyři děti vychovávala teta se strýcem. Válku oba rodiče přežili. Maminka však následkem prožitých útrap zanedlouho zemřela.

Po roce 1948 byl otec - jako mnoho dalších bojovníků za vlast v cizině - odsouzen a uvězněn. To, že sdílel jednu celu s fašistou, který se mu vysmíval, bylo pro něj největším ponížením. Po návratu z vězení se pravidelně nezúčastňoval voleb, a tak jeho pražský volební obvod nikdy neměl stoprocentní účast. Byla to prý alespoň malá vzpoura proti státu, který se k němu tak krutě a nespravedlivě zachoval.

Svérázná teta

Po tomto smutném příběhu zase trochu odlehčení. Jednou v čase předvolebním jsem se svou starou tetou procházela městem. U vývěsní tabule se teta zastavila a prohlížela kandidátku. „Jéééžíši! Co ten tu dělá? Vždyť neukočíroval ani dílnu. A teď chce ukočírovat město? Jééé! A tady ten je ještě horší. Pojď pryč.“ Ráda jsem tetu poslechla. To její hlasité kádrování kandidátů nebylo tehdy pro všechny uši.

Přišla listopadová revoluce. Teta radostí plakala do telefonu: „Už jsem nevěřila, že se téhle doby dočkám.“ Před každými volbami mi pak zavolala: „Přijď, budeme vybírat kandidáty. Ty znáš někoho, já znám někoho, dáme to dohromady.“

Nejvíc se nám oběma líbily plachty, kde byly uvedeny všechny volební strany. Stanovený počet kandidátů se mohl napříč stranami zakřížkovat. „Tak, tenhle se mi líbí,“ řekla například teta. „Znala jsem jeho mámu. Byla pracovitá, skromná a sama vychovala tři kluky. Její syn bude jistě po ní. Dávám mu křížek.“ A tak jsme s tetou křížkovaly celé odpoledne a pak se rozešly s dobrým pocitem.

Moje milovaná teta se dožila 98 let. Žádné volby nevynechala, i když to někdy nebývalo podle jejího gusta. Často ji mrzelo, že ti „mlaďoši“ k volbám nechodí. Tak co, mlaďoši, že byste tentokrát přece jen… Šťastnou ruku nám všem!

Alena Šuchmannová, Kutná Hora

Autor: Luboš Hájek

12.9.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Varhany pro katedrálu.
4

Veřejnosti se představily varhany pro Svatovítskou katedrálu

Ilustrační foto.

Staveniště na silnicích: hned s odchodem zimy

Týden obřích slev začíná. Nenechte se však napálit

Předvánoční nákupní horečka startuje. Prvním „výkopem“ jsou slevové akce spojené s tzv. Černým pátkem. Neřiďte se procenty, ale výslednou cenou, radí odborníci.

Vlajka z tisíců klíčů a poslední služba šedesátileté tramvaje: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 17. až 18. listopadu 2018.

Proč je negativní myšlení důležité

„Z pozitivního myšlení se dnes stala mantra, která je sice líbivá ale důležité je myslet i negativně,“ říká známý český podnikatel, spisovatel a školitel.

Vlaky byly ochromeny po oba víkendové dny. Může za to vedení

Střední Čechy - Pojede můj vlak? A pokud vůbec, kdy a kam dorazí? Provoz na železnici v poslední době postihly hned tři velké maléry, které jako by chtěly přinést pochybnosti o jedné ze stěžejních zásad středočeské koncepce veřejné dopravy zařazené do systému Pražské integrované dopravy: posilovat provoz na železnici a snažit se přimět co nejvíce lidí, aby přesedli právě do vlaků. Jak ze svých aut, tak z autobusů. Někde se dokonce do budoucna počítá s omezováním autobusových spojů tam, kde veřejná doprava jezdí souběžně po kolejích i po silnici.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT