„V současné době jsme ve velkém časovém presu,“ uvádí kominík Michal Černohlávek z Čáslavi, který nyní objedná další zákazníky přibližně za tři týdny. Dost práce má celoročně i kominík Josef Šourek z Uhlířských Janovic. „Je ale pravda, že nyní je ještě více práce. Kdyby teď někdo zavolal a chtěl objednat, potrvá to přibližně tři až čtyři týdny,“ řekl kominík Josef Šourek.

Situaci s kontrolou komínů podcenili lidé i podle kominíka Stanislava Košnara ze Suchdola. „Ochladilo se a lidé to teprve nyní začínají řešit. Já nyní objednávám za přibližně dva až tři týdny,“ řekl Stanislav Košnar. Vždy se snaží lidem maximálně přizpůsobit.

Kontrolu komína podcenila i Martina Honsová. „Kominík si na mě udělá čas až za měsíc. Jsem si ale vědoma toho, že jsem ho objednala pozdě,“ řekla.

Kominíci se shodují na jednom. Podle nich je lepší komín připravit už na jaře po topné sezoně, nebo v letních měsících, kdy se vymetají komíny a jsou již předem připraveni na topnou sezonu.

Když kominík není, je opravdu nutné shánět ho zrovna před zimou? Nebo by pro jeho návštěvu bylo vhodné i jiné období? Vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty většině provozovatelů spotřebičů stanoví povinnost objednat kominíka na kontrolu jednou ročně.

Výjimku představují kondenzační plynové spotřebiče, u nichž je kontrola spalinové cesty přípustná jednou za dva roky. Cena kontroly spojené i s čištěním zpravidla nepřesahuje tisícikorunu za jeden průduch. Může ale obnášet i pětistovku.

Pro čištění platí nejpřísnější pravidla v případě topení pevnými palivy. V případě jejich sezonního využívání je nutné čistit komín dvakrát za rok. A v případě, že se topí celoročně, třikrát. Část těchto prací si ovšem uživatelé zdrojů tepla do 50 kW mohou zajistit i svépomocí. Kdy to udělat, stanoveno není: vyhláška hovoří pouze o přiměřených časových odstupech; mezi jednotlivými čištěními a kontrolami by měly uplynout nejméně tři měsíce.

„Údaje z vyhlášky hovořící o minimálních požadavcích ovšem nelze brát doslova; je na místě používat zdravý selský rozum. A také se spoléhat na zkušenosti odborníků,“ upozornil prezident Společenstva kominíků ČR Jaroslav Schön.

V praxi by měl četnost a rozestupy jednotlivých čištění určit kominík podle toho, jak často se daný spotřebič používá a jak moc je spalinová cesta zanesená,“ upozornil. S dodatkem, že třeba v Rakousku právě tohle dokonce přímo nařizuje zákon. Z vlastní zkušenosti Schön připomněl poznatky, které laikovi budou znít až neuvěřitelně: mezi jeho zákazníky jsou i takoví, kteří využívají kotel na dřevo a k zajištění bezpečného provozu je během topné sezony zapotřebí až šest čištění. V době, kdy se intenzivně topí, každý měsíc!

Odborníka to nepřekvapí. Člen rady kominického společenstva Zbigniew Adamus připomněl, že v minulosti bývala pravidla mnohem přísnější. „Čištění komínů na pevná paliva se provádělo dvanáctkrát ročně, tedy ve třicetidenních lhůtách. Po roce 1981 se povinná roční frekvence snížila na šest čištění ovšem s tím, že v případě nutnosti se služba provádí častěji,“ poznamenal. To, že se pak zákonné lhůty dále prodlužovaly, Adamus vysvětluje novými spalovacími zdroji a vyšší bezpečností nových systémových komínů. A jak za dnešního stavu, který označil za „poměrně benevolentní“, poznat, že už přišel správný čas? Kominík Adamus radí neotálet. „Až zjistíte, že komín netáhne, je pozdě,“ upozornil.
Pokud už začne v komíně hořet, je na místě volat hasiče. Nápad zvládnout plameny vlastními silami, doprovázený snahou stříkat do komína vodu, může v nejlepším případě skončit popraskáním komína.

Zadehtovaný komín Kominíci se v minulé topné sezoně častěji než dříve setkávali se zadehtovanými komíny od kotlů na dřevní hmotu. Na vině byla částečně špatná obsluha, ale také obecný požadavek zvyšovat energetickou účinnost spotřebičů i přikládání mokrým dřevem v krbové vložce nebo spalování odpadů. Odstranit dehet z komína a kotle je finančně náročné a ne vždy jde uskutečnit. Někdy se stane, že jedinou cestou k nápravě je komín zbourat. Obzvlášť důrazně kominíci varují před amatérskými pokusy o vypalování černé mazlavé hmoty, která běžnému čištění odolává. I oni tak sice někdy postupují, je však třeba velmi dobře vědět, u jakých komínů to je přípustné a dokázat mít celý proces pod kontrolou. Kutilská metoda pokus-omyl může vést k požáru, poškození komínu, zakouření vnitřních prostor a v horším případě i k popálení.