Mirek Hvězda z kutnohorského baru U Havíře je z protikuřáckého zákonu nešťastný. „Mohli by zákon zmírnit, aby měli alespoň lidé možnost volby. Do barů a hospod, kde by bylo kouření povoleno, by mohl být vstup až od 18 let,“ řekl Hvězda s tím, že by rovněž byl pro, aby se nekouřilo v restauracích, kde se podává jídlo. 

Provozovatelé barů podle něj rozčiluje hlavně to, že kuřáci vynáší skla ven. Dalším bodem jejich rozladění je to, že vlivem častého otevírání dveří, když kuřáci odchází ven na cigaretu, „utíká teplo". Zda přijde majitelům podniků „tučný“ účet za energie, zatím není jisté. Hvězda rovněž poukázal na ryze kutnohorský fakt. „Je tu velká fabrika, kde se cigarety vyrábí. Kouří spousta lidí a kde si cigarety mají vykouřit jinde než v hospodě,“ řekl. 

Stejně to vidí i provozovatel kutnohorského Guinnes baru. „Samozřejmě bych byl pro, aby se to vrátilo tak, jak to bylo. Lidé nám přestali chodit,“ zdůraznil a dodal, že tam, kde se ještě konzumuje jídlo, by to pochopil, ale do baru podle něj cigarety patří. 

I provozovatel čáslavského baru vidí jen negativní dopady zákona „V zimě je to strašné. Někdy někdo nezavře dveře a pak se stává, že i vevnitř sedí lidé v zimních bundách,“ řekl. Navíc si postěžoval i na nepořádek venku v podobě odhozených nedopalků. 

Na nedopalky v Kutné Hoře si stěžuje i Kutnohořanka Markéta Jiroutová, která chodí po městě každý den i se svým čtyřletým synem na procházku. „Některá místa v centru města jsou mnohdy plná nedopalků. Kdyby se mohlo kouřit v hospodách, určitě bylo by jich méně,“ postěžovala si. Podle jednatele Technických služeb Kutná Hora Jana Jägera se jedná o stálý problém. „Jsme na to tady v Kutné Hoře zvyklí. Je běžné, že na některých místech jsou nedopalky cigaret ve větším množství,“ podotkl.

Protikuřácký zákon se sem tam stává předmětem diskuzí v nejvyšší politice. To pak mnozí zbystří, zda nedojde k nějaké změně. Martin Valenta třeba sledoval pečlivě dění z konce loňského roku. „Tehdy neprošla ani snaha části senátorů nechat na provozovatelích restaurací do velikosti 50 metrů čtverečních, aby rozhodli sami, jestli se u nich nebude nebo bude v podniku kouřit. Přijde mi to směšné, když někdo vybuduje svou restauraci nebo hospodu, ve které si nemůže ani on sám zapálit,“ řekl. 

Ne všichni jsou ale proti zákonu. Někteří vítají, že po návratu z posezení v baru či hospůdce nemají kouřem načichlé oblečení. Jiní zase podotýkají, že kdo chce, může si jít zakouřit ven, a komu se nechce vstát od stolu, tu cigaretu zase tolik nepotřebuje. To vnímají pozitivně i někteří kuřáci. Nejde jen o to, že „udělají něco pro své zdraví“, ale i o jejich peněženky. Na cigaretách tak mohou i ušetřit. 

Někteří kuřáci se naproti tomu stavu přizpůsobili a využili alternativ, které zákon v podnicích nezakazuje. Pořídili si tak elektronické cigarety, které ale nabíraly na popularitě už před zákonem, nebo zařízení Iqos, které v reakci na zákon uvedla loni na trh společnost Phillip Morris. Jedním z těch, co si Iqos koupili, je i Milan Filip. „Vyhovuje mi, že je to bez zápachu. Na normální cigaretu jsem neměl už po pár dnech chuť. Dnes už bych ji určitě nedal do úst,“ řekl Milan Filip, který si Iqos chodí vychutnat například do kutnohorské Hruškovny.