Jejímu schválení ale předcházela nečekaná diskuse, která otevřela téma evropských dotací, ale také osud dalších městských projektů, kde už dotace buď přidělena byla, nebo se na její přidělení čeká. Sám starosta Kutné Hry Josef Viktora přiznal, že diskusi nad tímto bodem jednání vůbec nečekal. „Přiznám se, že diskusi u tohoto bodu jsem nečekal. Projekt je pro město výhodný, je rozfázovaný, to znamená, že finance jsou schopné se tam vracet a nepotřebujeme dofinancování celého projektu,“ řekl Viktora.

Jenže některým zastupitelům se přijetí dotace přesto nelíbilo. Důvod? Neúměrné zatěžování rozpočtu města, neboť každá získaná dotace je podmíněna finanční spoluúčastí, ale také nejrůznějšími podmínkami v podobě udržitelnosti projektu, které pak dál zatěžují městskou kasu. To je podle některých příčinou, proč pak město nemá peníze na zcela „obyčejné“ věci, ať už jde o rekonstrukci komunikací či finanční injekce pro sportovní oddíly. „Vzali jsme si velká sousta,“ uvedla zastupitelka Běla Hejná a odkázala k dalším projektům, které má město v plánu zrealizovat.

Jedním z nich je Revitalizace Sankturinovského domu, kde už dotace ve výši 51 milionů byla přidělena, druhým pak projekt Vybudování infrastruktury pro výuku klíčových kompetencí v oblasti technických a řemeslných oborů na základních školách v Kutné Hoře, kde se sice na přidělení osmdesátimilionové dotace teprve čeká, vzhledem k referencím a počtu bodů se ale předpokládá, že ji město získá. Jenomže zastupitelé s největší pravděpodobností ani na jeden z těchto projektů dotaci nepřijmou. „Já osobně se moc těším, až evropské dotace skončí. Přijetí některých dotací může totiž přinést víc škody, než užitku,“ řekl zastupitel Radim Fedorovič.

close Projekty Kutné Hory. info Zdroj: Deník zoom_in

Podobně se na situaci dívá také opoziční zastupitel Jakub Obraz. „Často se dotace může ukázat jako zhoubná. Ty peníze nám nikdo nedává, to jsou jen pobídky, ke kterým musíme najít vlastní financování,“ řekl Obraz. Zároveň ale zdůraznil, že projekt knihovny není tím, na kterém by město mělo „šetřit“ a dotaci nepřijmout. „Projekt má dopad na oživení celé lokality a nárazníkové zóny mezi dvěma odlišnými částmi města, zdaleka tady nejde jen o knihovnu,“ vysvětlil Obraz.

Zastupitelé přijetí dotace nakonec schválili. První čtenáře by knihovna v nových prostorách mohla přivítat už za tři roky. „Budu ráda, když se v červnu roku 2021 sejdeme u otvírání nové knihovny,“ uvedla ředitelka Gabriela Jarkulišová s tím, že o návštěvnost nového zařízení strach nemá. „Loňská návštěvnost knihovny dosáhla 100 tisíc návštěvníků,“ zdůraznila Jarkulišová.