Navíc skoro rok připravovanou soutěž si v regionu nakonec pochvaloval téměř každý. Účastníci závodu, fanoušci motokrosového sportu, starostové. Brzy po jeho skončení však museli všichni spolknout hořkou pilulku.

Vedoucí oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí Karel Kerouš totiž závody označil jinými slovy za pohromu pro životní prostředí. A inspektoři začali jednat. „Zahájíme správní řízení s pořadatelem závodu,“ sdělil Kerouš.

Bez povolení motorky nevyjedou

Na začátku celé kauzy stojí nápad uspořádat motocyklový závod. Jeho organizátor Jiří Pošík za několik měsíců vytyčil na základě konzultací se starosty, zástupci státního podniku Lesy České republiky a soukromými majiteli trať chystaného závodu a získal podle něj všechna povolení. „Pokud je nemáte, nemůžete takovou akci pořádat. My jsme však všechna potřebná povolení obdrželi,“ uvedl pořadatel závodu.

Podle jeho slov mu odbor životního prostředí Městského úřadu v Kutné Hoře předložil, jako součást povolení, list podmínek, které ve vztahu k ochraně přírody musí dodržet. „Jedním z bodů bylo případné škody do šedesáti dnů uvést do původního stavu. Projížděl jsem si trať a ničeho vážnějšího jsem si nevšiml. Zatím nemám ani stížnosti od starostů obcí,“ doplnil ke kontrole trati Jiří Pošík.

Byla poškozena příroda, nebo ne?

Jádro celého problému tkví ve zcela odlišném pohledu na poškození, které konání akce mělo lesnímu prostředí způsobit.
„Že příroda neutrpěla žádnou újmu, si může každý ověřit přímo na místě,“ konstatovala ve svém prohlášení Iva Kupecká, vedoucí oddělení ochrany přírody Městského úřadu v Kutné Hoře.

Právě její rozhodnutí akci povolit však bylo inspektory České inspekce životního prostředí tvrdě zpochybněno.
„Přeci i malému dítěti musí být jasné, že pokud potokem projede víc než tisíc motorek, tak v tom potoce nic živého nezůstane. Chrostíci, ryby, raci, bezobratlí to všechno v tu chvíli rozdrtí kameny a vyplaví voda. Ale to samozřejmě prokážu v naší odborné zprávě,“ zpochybnil stanovisko kutnohorské úřednice Karel Kerouš.

Navíc podle jeho názoru motorky narušily souvislost lesní hrabanky, což je pro půdní ekosystém lesa velmi škodlivé. „I když vyjeté rýhy zahážou lopatou, nikdy terén nezpevní tak, aby půdu voda nevymývala. Je toho opravdu mnoho. Bohužel ekosystém středního Posázaví je ve velkém ohrožení. Takový závod se zde vůbec neměl pořádat,“ doplnil Kerouš stručně důvody zpochybňující pořádání závodu v Uhlířských Janovicích.

Vedoucí oddělení ochrany přírody Městského úřadu v Kutné Hoře Iva Kupecká se však ve své zprávě brání tím, že se její verdikt zakládá na rozhodnutích úřadů, které již o podobných akcích rozhodovaly. Podle jejího stanoviska totiž neměl úřad v Kutné Hoře doposud s takovými závody a jejich dopadem na přírodu žádnou zkušenost.

Je to otázka kompromisu

Nicméně řešení, které by vyhovovalo nakonec všem stranám sporu, nebylo zdá se vůbec nedosažitelné.

„Posílal jsem dotyčné úřednici rozhodnutí úřadu v Tanvaldu, kde si při pořádání podobných závodů musí organizátoři potoky a říčky přemostit. Můstky ihned po závodu odklízejí. Tam je do potoků nepouští. Stejně tak jsem jí navrhoval, ať prodlouží o jeden měsíc termín konání akce. V září se totiž mnoho zvířat ještě přemisťuje na zimoviště,“ doplnil Kerouš. Jiné úřady tak dokáží k pořádání endura, zdá se přistoupit s ohledem na přírodu mnohem citlivěji.
Podle posledních informací rozhodnutí kutnohorské úřednice již analyzuje právní oddělení České inspekce životního prostředí a zvažuje podat na ni dokonce trestní oznámení.