Tento systém se ale příliš nelíbí Antonínu Šindelářovi, starostovi Vrdů, pod které Zbyslav úředně spadá. Podle svých slov by uvítal větší aktivitu církve. „Mrzí mě, že tady problém církve supluje občanské sdružení. To by mělo spíše například okrašlovat okolí kostela, sázet stromky, ale ne řešit základní věci, jako je otázka, zda se památku vůbec podaří udržet při životě nebo ne. Církev od toho dává ruce pryč,“ uvedl Antonín Šindelář.
S jeho názorem ale zásadně nesouhlasí duchovní správce farnosti Žleby, do které patří i zbyslavský kostel, páter Josef Pikhart. „Ve Zbyslavi je situace taková, že občané se dali dohromady, vytvořili občanské sdružení, které ve spolupráci s námi – církví – situaci kostela řeší,“ prohlásil.
Jak Pikhart dodal, vše ale záleží na nadřízených orgánech, jako je ministerstvo kultury nebo Středočeský kraj. Právě ty by podle něj měly do oprav investovat. Ekonomická situace církve prý totiž nedovoluje její větší finanční účast. „My nemáme z čeho investovat. Naše ekonomická situace je taková, že naše platy jsou na úrovni uklízečky a neustále se snižují. Co se týká údržby objektů, které jsou naprosto v dezolátním stavu a navíc jsou to historicky vysoce ceněné objekty, tak na ty nemáme prostředky vůbec žádné,“ zdůraznil duchovní.Jak dále dodal, v rámci farnosti má na starosti jedenáct objektů,a není možné, aby jednomu se věnoval více a ostatním méně.
Ke vztahu církve a občanského sdružení dodal, že mezi oběma subjekty je vytvořen a schválen právní rámec spolupráce.
Starosta: Jsem nevěřící
Vrdský starosta ale trvá na tom, že oprava kostela by měla být záležitostí církve. A to přesto, že aktivit občanského sdružení si podle svých slov váží. „Radnice nemůže všechno zařídit. Je důležité, když aktivita vzejde přímo od občanů,“ řekl Šindelář. Zároveň podotkl, že záchrana kostela je i jeho přáním. „Jsem silně nevěřící. To ale přece nemá žádnou spojitost s názorem na památky. Z architektonického hlediska je kostel Nejsvětější Trojice barokní památka „jako hrom“,“ konstatoval.
Báně je třeba předělat
Jak starosta dodal, v současné době se k záchraně kostela daří přispívat jedině prostřednictvím činnosti zmíněného občanského sdružení, na níž se podle svých slov také sám podílí. „V nedávné době se nám například podařilo získat dotaci, protože jsme zjistili, že báně kostela, které se nedávno opravily, byly opraveny doslova hrůzným způsobem, a já se divím, že ještě nespadly,“ uvedl.
Jednu věc ale starosta jednoznačně odmítá: Převést kostel do majetku obce. „Obec si tu povinnost na sebe nevezme. My máme daleko víc povinností. Kostel patří církvi,“ řekl s tím, že převod by s sebou přinesl další problémy. „V Bučicích je další kostel. A když budeme chtít ten zdejší, musíme udělat totéž s tím v Bučicích. To není možné,“ řekl.
Je třeba přitáhnout lidi
K osudu kostela se Šindelář staví optimisticky. „Věřím, že se zde brzy budou konat mše, protože to vše, co se tady děje, přitáhne věřící. Je třeba, aby farář k někomu mluvil, ne k prázdnému kostelu. Opravy kostela a zájem věřících musí jít ruku v ruce,“ uzavřel.
