Zeměloď předmětem debaty: emoce střídaly věcné argumenty

(O argumentech, s kterými přicházel petiční výbor, jsme psali již dříve. Více informací ZDE )

Předtím, než se ve zcela zaplněné hudební učebně gymnázia rozjela diskuze, představili zástupci Denemarku ve zhruba hodinové prezentaci obecný projekt Zemělodi.

Úlohy moderátora se zhostil Jindřich Bartoň, který hned v úvodu požádal všechny přítomné, aby se oprostili od všech minulých křivd a bolestí a debata byla pokud možno co nejvíce věcná. Přestože se mnozí v následné diskuzi emocím neubránili, zůstala debata až do konce v rovině slušnosti. 

První se v rámci prezentace ujal slova Libor Ptáček, architekt pozemního stavitelství, který zastupoval tvůrce Zemělodi v Sázavě Martina Prušku. „Scházíme se zde nad určitou ideovou vizí, proto možná nebudu umět odpovědět na všechny vaše otázky," upozornil Ptáček v úvodu. Zároveň doplnil, že myšlenka Zemělodi jako takové pochází od amerického architekta Michaela Reynoldse a je zhruba čtyřicet let stará. „Jeho motivací bylo vytvořit něco nezávislého, něco soběstačného, vytvořit jakousi alternativu k současnému způsobu bydlení," uvedl architekt Ptáček. Podle něj jedním ze zásadních problémů stavby zemělodí je fakt, že na to nebyla připravena legislativa ani v USA, ani v Evropě.

Architekt Libor Ptáček ve své prezentaci uvedl, že žil mnoho let v severní Africe a viděl tedy v praxi řadu podobných soběstačných domů, jakým je zeměloď. „V dnešní době jich je po celém světě několik tisíc," uvedl Ptáček. To, že ale na zemělodě nebyla legislativa připravena ani v USA, ani v Evropě, prý pramení z toho, že se na začátku přišlo s myšlenkou na projekt, který stojí na pomezí mezi stavbou a prastarým obydlím a to se navíc spojilo ještě s využitím odpadu a nějaké technologie. Hlavní myšlenkou zemělodi je podle něj to, že se bude jednat o obydlí, které bude nezávislé na energiích, infrastruktuře, na kterou jsme zvyklí, bude soběstačné a bude možné ho postavit kdekoliv na světě.

Jedním z argumentů Libora Ptáčka pro stavbu zemělodi je podpora ekologického myšlení u dětí. „Zeměloď by měla být prostorem zasazeným do přírody. Tím můžeme vychovávat děti k tomu, že vyrůstají v přírodě a zároveň je tak můžeme vést k ekologickému cítění už od samého začátku," uvedl Ptáček. Rovněž ale dodal, že hlavním smyslem není vracet se v principu stavění příliš zpátky.

V rámci své prezentace dále Ptáček představil způsob vytápění zemělodi, kořenovou čističku, která funguje na principu biologického odpadu, a v neposlední řadě také materiál, ze kterého je zeměloď postavena. „Pláště z pneumatik se používají jako skelet, na vyplnění se pak používají různé typy lahví, plechovky, pet lahve, takže především druhotně využívaný odpad," uvedl Ptáček. Také zdůraznil, že je potřeba si uvědomit, že moderní způsob bydlení vyžaduje velké množství energie, kterou musíme za nějakou cenu vyrobit. „Na stavbě zemělodi si lze ukázat, že to, co vyprodukujeme, lze využít ještě druhotně a splní to ještě nějaký účel," uvedl Ptáček.

Řekl zároveň, že zeměloď nemusí být připojena na infrastrukturu, nemusí být připojena ani na elektřinu a vodu. Toto vyjádření se ale v pozdější debatě stalo předmětem sváru, když jeden z diskutujících, Jan Drchal uvedl, že byl dříve členy Denemarku ujištěn, že do zemělodi elektřina nepůjde, nyní však sami zástupci sdružení tuto možnost připouštějí. V rámci prezentace Denemarku možnost připojení zemělodi na elektřinu skutečně zazněla.

Ve své prezentaci se Libor Ptáček dotkl také způsobu využití Zemělodi v Kutné Hoře. „Nemá se jednat o stavbu k trvalému bydlení, mohla by být využívaná nějakou lesní školkou či workshopy," uvedl Ptáček. I tento bod se některým z přítomných diskutujících nelíbil. Starostovi Starému tak byla okamžitě položena otázka, zda v zemělodi bude sídlit lesní školka. „Pokud bude mít například nějaká nezisková organizace zájem, pak ano," odpověděl Martin Starý.

Ještě v rámci prezentace zaznělo z úst člena Denemarku Pavla Nováka vyjádření ohledně čistoty vody na Bylance. „Není pravda, že to údolí je čisté. Už z toho důvodu, že jsme hornické město, to ani pravda být nemůže," uvedl Novák. Zdůraznil že se tam kdysi prala ruda a tím pádem se tam nachází například celá řada těžkých kovů. „Mrzí mě, že říkáte, že Bylanka je jedovatá," uvedl později v diskuzi Vlastimil Krtil, provozovatel rybářství.

V rámci prezentace Pavla Nováka, stejně jako v pozdější diskusi se několikrát do popředí dostalo téma legislativy. „Udělali jsme všechno proto, abychom zákon neporušili. Je to skleník, není to obytná stavba," uvedl Pavel Novák. S tím však zásadně nesouhlasil jeden z žižkovských a zároveň člen petičního výboru Pavel Křeček. „Máme nějaké územní plánování. Z něj jasně vyplývá, že tento pozemek je určen pro sport a vy jdete a říkáte, že na něm budete stavět skleník. V tom plánu ale zároveň stojí, že je nepřípustná pěstitelská a chovatelská činnost," uvedl. Později v diskusi také doplnil, že nemá problém s tím, aby v dané lokalitě stála jakákoliv stavba sloužící pro volnočasové aktivity dětí. „Chci ale, aby byla bezpečná a aby jste vy dodržovali stejná pravidla jako musíme dodržovat my jako občané tohoto města," zdůraznil Křeček.

Na bezmála dvou a půl hodinovém setkání příznivců i odpůrců stavby zemělodi v Kutné Hoře de facto nezazněly žádné nové skutečnosti, jednotlivé strany však měly možnost říct si je do očí a přede svědky. Odpůrci zemělodi odnesou v pondělí 25. ledna na Městský úřad v Kutné Hoře uzavřenou petici. Členové Denemarku se sejdou k jednáním a dohodnou se na dalším postupu. 

Jak šly minuty:

cca 18:00 - Aula na Gymnáziu Jiřího Ortena je zcela zaplněna. Jsou zde zástupci sdružení Denemark, petičního výboru, zastupitelé a hlavně přihlížející z řad veřejnosti.

cca 18:05 - Role moderátora se ujímá Jindřich Bartoň, který vyzývá všechny přítomné, aby debata byla pokud možno co nejvíce o argumentech a aby se oprostili od všech starých křivd a bolestí; po té představuje zástupce Denemarku

cca 18:08 - Slovo si bere Libor Ptáček, architekt pozemního stavitelství, který zde zastupuje tvůrce zemělodi v Sázavě Martina Prušku

cca 18:15 - Libor Ptáček představuje projekt zemělodi v obecné rovině a vysvětluje, proč si myslí, že je dobré, aby vyrostla v Kutné Hoře. „Moje profese je jasná, ale do zelena asi úplně nejsem a kytičkám nerozumím," dodává zároveň Ptáček.

cca 18:20 - Libor Ptáček pokračuje v prezentaci. „Na stavbě zemělodi si lze ale ukázat, že to, co vyprodukujeme, lze využít ještě druhotně a splní to ještě nějaký účel," říká v souvislosti s materiálem využívaným pro stavbu Ptáček.

cca 18:22 - „Nejedná se o stavbu spojenou základem se zemí," říká Libor Ptáček. V řadách publika je zatím klid.

cca 18:28 - Libor Ptáček představuje systém vody v zemělodi, zdůrazňuje, že to je za předpokladu, že se nepoužívají žádné chemické prostředky. „Nebo se používají ty, které jsou ekologicky odbouratelné," doplňuje jeho slova starosta Martin Starý, který sedí u počítače a posouvá jednotlivé obrázky prezentace.

cca 18:29 - Slova se krátce ujímá Martin Starý a vysvětluje princip vody v zemělodi. Má se jednat o zcela uzavřený systém s tím, že voda nikam neuniká.

cca 18:35 - Libor Ptáček se dotýká využití zemělodi. Připouští možnost, že by zde mohla vzniknout lesní školka.

cca 18:49 - Z publika se ozve: „Pojďme diskutovat!" a také nesouhlas s přílišnou obecností prezentace, která podává informace o zemělodích jako takových. O kutnohorské verzi konkrétně zatím příliš ne. Libor Ptáček slovo předává Pavlu Novákovi, členovi Denemarku. „Obdivuji vás, jak jste skvělé publikum. Prosím, nechte slovo ještě Pavlovi a pak bude prostor k diskuzi," říká Ptáček

cca 18:50 - Pavel Novák jako první zmiňuje fakt, že okolí Bylanky, které je prezentováno jako ekologicky čisté, není pravdivý. Vysvětluje důvody, proč tomu tak není. „Ve vodě jsou ještě stále pesticidy z dob, kdy nebyla v Bylanech čistička. Chci říct, že všechnu tuhle zátěž ryby v pohodě snášejí," říká Novák. Někteří lidé v publiku nesouhlasně kroutí hlavami. (pozn. red. Později se proti tomuto ostře ohradí majitel rybářství u Bylanky)

cca 18:56 - „Nemá smysl postavit zeměloď, aby tam stála a byla nefunkční," podotýká během prezentace Pavel Novák

cca 19:00 - „Udělali jsme všechno proto, abychom zákon neporušili," zdůrazňuje Pavel Novák. Publikum začíná být neklidné.

cca 19:01 - „Sítě tam nejsou, sítě nepotřebujeme. Provoz ale může samozřejmě ukázat, že tam sítě dotáhneme, to se může stát," prohlásí Novák. Toto vyjádření vyvolává celkem bouřlivý ohlas v publiku.

cca 19:08 - Pokračuje prezentace Pavla Nováka. „Sami se zeptejte, jak jste stavěli vy, kolik zeleně tam zmizelo, koho jste se všeho ptali a podobně," říká ve svém projevu směrem k obyvatelům Zelené Hory.

cca 19:12 - Moderátor otevírá diskuzi. Jako první se slova ujímá bývalý zastupitel Václav Vančura. „Jsem tady kvůli tomu, že mi vadí, kde má zeměloď být a také to, jak jsem se to dozvěděl. Šli jsme se ženou a najednou vidíme pneumatiky. Denemark měl svolat tohle jednání předtím, než se začalo. A také si myslím, že Martin Starý by si měl rozmyslet, zda bude starosta, nebo předseda Denemarku. Starosta by měl prosazovat zájmy občanů Kutné Hory. Tohle je střet zájmů, ne že ne," říká Vančura.

cca 19:17 - „V prezentaci jste viděli, proč jsme vybrali tento pozemek. Právě proto, aby to nebyl střet zájmů, proto soukromý pozemek. Pokud bychom Denemark spojovali jen s mou funkcí, tak bychom teď museli Denemark na tři roky rozpustit," reaguje Martin Starý. 

cca 19:22 - Diskutuje Jiří Němeček: „Já to jako střet zájmů nevidím, jedná se o soukromý pozemek. Kdo z vás se ptá, pokud mu to v rámci přímých vazeb neukládá zákon, svého okolí, co si na svém pozemku může a nemůže stavět," říká.

cca 19:23 - K jeho slovům se připojuje Shyamoli Hájková. „Martin zastupuje občany města, protože těch 100 nebo i 600 lidí podepsaných pod peticí není přece 20.000 obyvatel města," říká.

cca 19:25 - Do debaty vstupuje Jan Drchal, majitel Dobré čajovny v Kutné Hoře. „Přes 17 let děláme alternativní kulturu ve městě. V internetové diskusi se mi pan Moravčík vysmál. Prý: Jaká zeměloď s elektrikou. A teď to již připouštíte," uvádí. Jan Moravčík je v publiku přítomen. Na slova Jana Drchala nereaguje.

cca 19:26 - Jan Drchal graduje svou řeč. „Pavle, já tě mám rád jako horolezce, na druhou stranu znám tvé partyzánské stavby," dodává.

cca 19:33 - Slovo si bere zastupitel Ivo Šanc. „O střet zájmů se jedná. „Jakmile uvidím, že firma pracující na městských zakázkách je zároveň sponzorem tohoto projektu, tak je to střet zájmů jak malovaný," říká.

cca 19:35 - Martin Starý reaguje tím, že sponzorské dary si vzala na starosti jedna ze členek Denemarku s tím, že většina firem bude mimo Kutnou Horu a dokonce mimo střední Čechy.

cca 19:42 - Pavel Křeček, člen petičního výboru, hovoří o územním plánování. „Máme nějaké územní plánování. Nepřípustné je, aby tam byla pěstitelská a chovatelská činnost. Jak se na to ty, Martine, můžeš dívat jako starosta a říkat, že je to v pořádku," uvádí.

cca 19:54 - Vedoucí kutnohorského stavebního úřadu Rostislav Jukl vysvětluje stavební zákon, v rámci nějž dostala zeměloď povolení.

cca 19:58 - Slovo si bere Olga Dekojová, která stavbu zemělodi podpoří slovy o cestovním ruchu ve městě. V zemělodi vidí možnost, kterou lze nabídnout turistům. „Víte jak nám teď říkají? Prázdný skanzen," zdůvodňuje svůj postoj.

cca 20:05 - Člen petičního výboru Václav Myřátský vyjadřuje obavu nad současným stavem místa, kde je volně položena halda pneumatik. 

cca 20:18 - Zastupitel Karel Koubský mladší zdůrazňuje nutnost rovnosti před zákonem. Poukazuje na velmi krátký čas, ve kterém byla sehnána stavební povolení. Po něm se hned ke slovu dostává ředitel sdružení Česká krajina Dalibor Dostál, který vyjadřuje projektu podporu. „Martin Starý umí dotahovat projekty do konce, myslím si, že by měl dostat šanci," vyjadřuje se k tématu. Zároveň zdůrazňuje, že i jeho projekty se ze začátku setkávaly s nelibostí. Nyní jsou však oblíbené a oceňované.

cca 20:30 - Spousta lidí již ze sálu odešla a další se zvedají. Moderátor se snaží diskusi směřovat ke konci. 

cca 20:35 - Debata o stavbě zemělodi v Kutné Hoře pro dnešní den končí. Lidé opouští budovu gymnázia. Před budovou, ale ještě chvíli postávají skupinky, které si vyměňují své poznatky, názory a dojmy z právě skončené akce.

Další postup závisí na celém sdružení

Kutná Hora - Martin Starý je nejenom starostou Kutné Hory, ale zároveň předsedou sdružení Denemark, které je hlavním organizátorem a propagátorem stavby zemělodi na kutnohorském Žižkově. O svém pohledu na celou věc si s Deníkem pohovořil ihned po diskuzi.

Myslíte si, že měla diskuse nějaký smysl?

Každopádně to mělo smysl, jak pro lidi, kteří o tom nic nevědí, tak pro Denemark. Také jsem rád, že jsem si vyslechl argumenty.

Co bude dál?

Jak jsem řekl, nyní se musíme sejít my jako Denemark a zvážit co a jak dál. Nerozhoduji jenom já. Denemark nejsem jen já sám.

Řekli jste jasné argumenty, proč jste zvolili právě tento prostor. Přesto, existuje šance, že změníte názor?

Prostor, jako je tento, tady na Kutnohorsku v podstatě není. Já se ale v první řadě musím chovat jako starosta, to je to prvotní. Na druhou stranu ale ten projekt netlačím jenom já, jsou v tom zainteresovaní ještě další lidé. Nicméně je tam ta možnost, že půjdeme odtud pryč a budeme hledat jiná variantní místa. Ale, jak jsem říkal, ještě něž jsme začal jednat s majitelem současného pozemku, vybírali jsme prostor zejména podle kritérií nutných pro stavbu zemělodi a trvalo to hrozně dlouho. A tak, jak se zvedla vlna tady na Žižkově se může zvednout i na Karlově či kdekoliv jinde.

Záležet nyní tedy bude na čem?

Na schůzi Denemarku. Ani jako starosta, ani jako člen Denemarku nedělám závěry za všechny.

Zeměloď je sen jednoho člověka

Kutná Hora - Václav Myřátský je obyvatel Žižkova a zároveň členem a organizátorem petičního výboru. Se stavbou Zemělodi zásadně nesouhlasí. Zároveň mu také vadí současný stav staveniště. Považuje ho za životu nebezpečný a jen zázrakem prý nedošlo ještě k žádnému neštěstí.

Myslíte si, že debata měla smysl?

Určitě měla a my jsme za to rádi. Argumenty, které zde zazněly, jenom podpořily náš názor v tom, že se jedná o sen jednoho člověka. Velmi nás ale například mrzelo vyjádření Pavla Nováka, který se pokoušel tvrdit, že Bylanka je jedovatá. To mi přijde hrozné, když pan Krtil dělá všechno proto, aby zde mohl provozovat ekologické rybářství.

Co bude dál?

Nyní uzavřeme petici, opatříme jí všemi náležitostmi, aby byla v pořádku a v pondělí ji odneseme na městský úřad v Kutné Hoře.

Co vám na zemělodi nejvíce vadí?

Jak jsem se již několikrát vyjádřil, já nemám vůbec problém s projektem zemělodi jako takovým. Naopak. Líbí se mi to. Ale vadí mi to místo, že by tady mělo vyrůst v podstatě takové monstrum. A už vůbec nejde přece takový projekt dělat proti zájmu obyvatel, když s tím nesouhlasí.

Váš petiční výbor několikrát během diskuze poukázal na střet zájmů.

Ano, považujeme to za střet zájmů. A je v tomto ohledu měřeno dvojím metrem, vím, jaká všechna povolení jsme museli mít, když jsme zde stavěli.