Provozovatel skládky musí od firem nebo měst, které k němu chtějí odpadky vozit, vybírat speciální poplatky. A ty pak odvádět městu. Firma AVE takhle měla vybírat poplatky nejen třeba od Žlebů, ale i sama od sebe, protože do Čáslavi vozí vlastní odpady.

V případě Žleb jde o ukládání odpadu v období mezi roky 2016 až 2018. Ministerstvo životního prostředí zamítlo nárok města Čáslav na dlužný poplatek ve výši 292 730 korun za období od 9. ledna 2018 do 30. srpna 2018, protože lhůta na jeho doměření uplynula. „Poplatek za uložení odpadu na skládku je daní. Na jeho vyměření se vztahuje daňový řád a lhůta, takzvaná prekluze, tři roky. Probíhající správní řízení bohužel lhůtu nepozastaví, každým dnem se nárok města na vyměření neuhrazených poplatků za uložení odpadu na skládku v katastru města Čáslav zkracuje,“ okomentoval rozhodnutí ministerstva starosta Čáslavi Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny).

Žleby, jakožto původce odpadu, nemusí ale platit ani dalších 117 tisíc korun za období od 18. září 2018 do 18. prosince 2018. I v tomto případě ministerstvo návrh Čáslavi zamítlo. Rozhodnutí, v němž tento krok vysvětluje, má zhruba dvacet stran. „Ministerstvo životního prostředí upřednostňuje dobrou víru původců odpadu nad dobrou víru obce, na jejímž katastrálním území se nachází skládka,“ dodal Málek.

Žleby rozhodnutí vítají. „Za rozhodnutí jsme samozřejmě rádi. Od začátku jsme říkali, že pochybení není na naší straně, že máme všechny poplatky řádně zaplacené,“ uvedl místostarosta obce Pavel Suchánek.

Čáslavský starosta ale zdůraznil, že Město Čáslav vyhodnocuje dodržování správních lhůt Krajským úřadem Středočeského kraje a ministerstvem životního prostředí v jednotlivých řízeních a v případě jejich nedodržení bude uplatňovat právo na náhradu škody. Podle něj totiž stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. „Město Čáslav informovalo o aktivitě policii a v případě sdělení obvinění fyzickým, případně právnickým osobám uplatní svou pohledávku i v rámci trestního řízení,“ uvedl Málek.

Ten zároveň nepředpokládá, že by veškeré nároky Města Čáslav na doměření dlužných poplatků dopadly stejně jako v případě obce Žleby. Město chce doplatit poplatky i po provozovateli skládky. „Prekluze je sice pro všechny subjekty stejná, ale institut dobré víry nelze uplatnit vůči provozovateli skládky, který je však zároveň jedním z největších původců odpadu,“ dodal Málek.

Redakce se minulý týden obrátila jak na ministerstvo, tak na provozovatele skládky AVE. 

Od provozovatele skládky AVE přišlo následující vyjádření: "Společnost AVE CZ rozhodnutí MŽP vítá, neboť pro desítky obcí, jako jsou například právě Žleby, ale i firem a spolků, by zpětné doměření poplatku za uložení odpadu, o které se snaží město Čáslav, znamenalo vážné ekonomické problémy. Společnost AVE CZ od počátku s postupem a výkladem města Čáslav nesouhlasí. Čáslav, v jejímž katastru se skládka nachází retrospektivně požaduje po původcích odpadu poplatky i za odpad, který je od poplatku osvobozen," uvedla za AVE Pavla Ivácková, tisková mluvčí. 

V roce 2017 bylo na skládku v Čáslavi uloženo cca 340 tisíc tun odpadu a vybrané poplatky pro město Čáslav činily přibližně 13,5 milionu korun. V roce 2020 díky aktivnímu přístupu v poplatkové kauze nazvané při jednání v Senátu o pozměňovacím návrhu poslanců Zahradníka a Staňka „Lumpárna Čáslav“ bylo uloženo přibližně 147 tisíc tun odpadu a vybrané poplatky pro město Čáslav (včetně dlužníků) činily přibližně 51,5 milionů korun
Zdroj: Město Čáslav