„U zdravého člověka dochází většinou pouze k bolestivosti a otoku místa kousnutí,“ uvedla mluvčí středočeské záchranné služby Tereza Janečková.

Když je ale ušknut někdo z rizikové skupiny, kam patří staří, nemocní lidé nebo děti, může dojít k alergické reakci či poruše srdeční činnosti. V nejtěžších případech může v poměrně krátké době nastat šokový stav se selháním srdce, plic či ledvin.

První pomoc při ušknutí zmijí se změnila. „Nadále se již nedoporučuje zaškrcovat ránu, protože se tím zraněné místo ještě více traumatizuje,“ vysvětluje Tereza Janečková. Lidé by se také neměli pokoušet nařezávat ránu a pokoušet se jed vysát. „ Ideální je ránu pouze sterilně překrýt a chladit“ poznamenala Tereza Janečková. Pokud byla ušknuta končetina, doporučuje se navíc zvednout ji nad úroveň srdce. Postižený by měl být až do přijetí záchranné služby v klidu, aby se jed dále nešířil. „Proti zmijímu uštknutí se většinou podávají antihistaminika. Protijed se používá minimálně. Pouze při výrazném zhoršení zdravotního stavu. Sérum totiž může vyvolat nežádoucí alergickou reakci,“ poznamenala Janečková.

Zmijí na Kutnohorsku je málo, ale díky zlepšujícím se životním podmínkám si udržují stálou populaci. Většinou žijí na místech, kam člověk často nepřijde. Nalézt se dají na vřesovištích, březích potoků, nebo na vlhkých loukách a pasekách. Zmije jsou v přírodě velmi užitečné. „Regulují populaci hlodavců, kteří by se jinak mohli přemnožit,“ uvedl Martin Starý z Kutnohorského občanského sdružení Denemark. „Zmije do přírody prostě patří a jsou užitečné. Lidé by je tedy neměli bezdůvodně zabíjet,“ doplnil Martin Starý.

Poznat zmiji není zrovna lehké. „Jejích zbarvení je často velice variabilní. Může být šedivé s charakteristickým klikatým vzorem, černé, nebo třeba načervenalé,“ uvedl Martin Starý. „Veřejnosti bych proto doporučil, aby si hadů, na které v přírodě narazí, nevšímali a jednoduše je obešli,“ doplnil Martin Starý.

Ondřej Oravec, Karel Hutr