Událost se jako již tradičně konala v revíru označeném jako Pískovna Horka II. Veškeré vybrané startovné putovalo na jeho zarybnění. Závody byly rozděleny na dětskou soutěž a závody pro dospělé. Oceněna byla největší ulovená ryba a nejtěžší celkový úlovek. Kategorie žen měla samostatné hodnocení.

Protože ryby byly, až na pár výjimek, k předkládaným nástrahám netečné, odpadla rozhodčím hromada práce s vážením úlovků. O to víc se nachodili pořadatelé, kteří roznášeli občerstvení soutěžícím na březích podél celé pískovny. Ještě před závěrem závodů všechny vyděsila zpráva, že došla jedna část nabízeného sortimentu občerstvení, ale s tímto problémem si pořadatelé operativně poradili. Na řadu přišly rezervy v náhradních obalech a zároveň došlo k rychlému dovozu dalšího piva.

Závody se nakonec vydařily i bez velkého počtu úlovků. Závodníci, z nichž někteří přijeli až z Moravy či Plzeňska, své účasti rozhodně nelitovali. Jak řekl jeden z nich: "Alespoň mi zbyl čas na popovídání a vzájemnou výměnu zážitku od vody.“

Richard Karban